Zoo Magazín

Blahovičník, latinsky Eucalyptus, je velmi populární rostlinou. Nejenom proto, že jde o víceméně jedinou potravu Koaly medvídkovité (která si ještě vybírá jen určité druhy), ale také proto, že listy blahovičníků obsahují aromatické silice, které jsou prospěšné pro dýchácí orgány.

Pro pěstování blahovičníku v bytě jsem si vybral Eucalyptus Globulus, který je u nás snadno k sehnání. Semena jsem namočil na dva dny do vlažné vody, a poté vysel do truhlíku. Na rostlinky jsem nemusel dlouho čekat. Uchytila se všechna semena a brzy jsem se mohl starat asi o osm malých rostlin.

Eukalypty ve své domovině velmi rychle rostou – zhruba o 3 metry za rok. V našich domácích podmínkách to nejde tak rychle, ale i přesto je potřeba počítat s tím, že si blahovičník bude dělat nárok na prostor. V tomto článku se chci ale především věnovat neduhu, který postihl celou řadu pěstitelů. Jde o to, že Blahovičníky – ačkoliv se v přírodě vyskytují na suchých, a lidmi jsou úspěšně vysazovány i na vlhkých (močály) místech – mají v našich bytech tendenci bezdůvodně zasychat.

Důvod, proč se tak děje a jak tomu předejít, jsem hledal neúspěšně po internetu. I mně se stalo, že v loňském létě zaschly dvě rostliny poté, co byl truhlík na jeden den přemístěn na jiné okno (které ovšem bylo také východním směrem). A dvě málem zaschly letos na jaře po přesazení do květináčů (předtím jsem ještě v truhlíku aplikoval tyčinkové hnojivo). Blahovičníky mají citlivý kořenový systém, ale neřekl bych, že tam byl hlavní důvod.

Výsledkem mého pěstění jsou zatím dvě asi metrové rostliny, které se mají čile k světu. Jednu jsem přemístil z pracovny do obýváku, přímo k oknu, které se předtím stalo osudné jejím sourozencům, ale zatím se jí zde výborně daří.

Druhý vzrostlý blahovičník, jehož kořeny se propletly s kořeny dvou menších rostlin, jsem v pracovně dal ke střešnímu oknu, ale asi po dvou týdnech jsem si všimnul, že listy všech rostlin začínají zasychat. Nedostatkem vody to nebylo a o přehřívání pochybuji.

Hledal jsem na různých místech, jak rostliny zachránit, ale všude jsem nacházel jen pesimistické zprávy o uhynulých rostlinách. Přemístil jsem květináč zpět na okno, a pečoval o rostliny jako doposud. Skomírání největší rostliny se zastavilo, ale obě menší usychaly, listy i stonek jim tvrdly; rostliny ztrácely – i přes dostatečnou zálivku a rosení – vodu.

Nakonec jsem přistoupil k razantnímu a zoufalému řešení. Vzal jsem nůžky a obě rostliny zastřihl. Připravil jsem je o horní řadu listů v úrovni co nejblíže další řady listů. Také jsem ostříhal poškozené či uschlé části všech listů. A byl jsem překvapený následným efektem. Větší z obou rostlin vyrašily nové výhonky z kmene od okraje nyní horní řady listů. Zatím je ještě brzy předjímat, ale věřím, že se usychání podařilo zastavit a že rostlina minimálně tuto sezonu přežije.

U menší rostliny jsem takové štěstí neměl. I přes zastřižení definitivně uschnula.

Odborníci radí, že blahovičník je vhodné přes léto umístit ven. Prozatím zvažuji variantu, že jednu ze vzrostlých rostlin umístím ven a druhou budu pěstovat pouze v bytě. Každopádně doufám, že již k nečekanému zaschnutí žádné z rostlin nedojde. A zajímalo by mě, zda občasné zastřihávání může sloužit jako prevence před zasycháním. Budu rád, když se i vy podělíte o své zkušenosti se zasycháním blahovičníku.